Ložisko pískovce leží ve Východočeském kraji, okres Jičín, na katastru obcí Ostroměř a Podhorní Újezd. Přesněji leží asi 0,5 km SV od obce Podhorní Újezd, v severovýchodním předpolí lomu, který má plochu cca 250 x 200 metrů.

Komunikační poměry má výhodné. S Podhorním Újezdem jej spojují polní cesty, sjízdné pro těžké nákladní automobily. Obec je napojena asfaltovou silnicí na státní silnici Jičín - Hořice - Hradec Králové. Nejbližší železniční stanice je vzdálena 2km státní silnice k jihu (Sobčice).

Významnější železniční uzel je v Ostroměři, odkud vedou dále tratě směrem na Jičín a Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou a Starou Paku.

V Ostroměři je umístěn kamenický závod, kde se zpracovávají vytěžené bloky z lomu v Podhorním Újezdě vzdáleném přibližně 3,5 km.

Z hlediska morfologického leží lokalita na jižním svahu hřbetu protaženého východozápadním směrem, který se poměrně prudce zvedá z okolní roviny. Tento hřbet je označován jako hořický hřbet nebo Chlum. Je rozdělen říčkou Javorkou (která jej protíná od severu k jihu) na Mlázovický Chlum (na němž leží ložisko) a hořický Chlum. Nejvyššími body Chlumu v okolí Podhorního Újezdu je Maxinec (449,3m), Kobylnilce (404,0m) a Chlum (448,8m). Maximální převýšení vůči okolní rovině je 180m (silnice Jičín - Hradec Králové, 270m n.m.). Celý Chlum je dlouhý asi 19 km. Začíná u Konecchlumí a končí JV u Vřešťova.

Kromě uvedené lokality se na něm nalézá celá řada opuštěných lomů např. u obcí Boháňka, Skála, Březovice, Doubrava, Ostroměř, Vojice a v okolí Hořic.

Vrcholová část Chlumu je pokryta borovým lesem, v něž se nachází i převážná část ložiska.

Lokalita kvádrového pískovce leží na české křídové tabuli, přesněji v labské fasciální oblasti, která se vyznačuje sedimenty většinou slinitými a vápnito-jílovitými.

Po stránce tektonické je území východních Čech germanotypně zvrásněnou oblastí, pro kterou je charakteristická přítomnost plochých antiklinál a synklinál, často s širokou amplitudou, a poklesových zlomů. Jejich vznik byl podmíněn saxonskou tektogenezí v období spodnosenonské regrese, kdy byl podklad vrásněných vrstev již konsolidován. Tak vznikly např. antiklinála hořického hřbetu, antiklinála zvičinska, potštejnská, synklinála miletínská, královedvorská a jiné.

Nejčlenitější křídovou oblastí v širším okolí ložiska je jičínská pahorkatina, v jejíž východní části leží hořická antiklinála a severně od ní synklinála miletínská, vyplněná slinitými sedimenty spodního a středního turonu. Obě vrásy jsou od sebe odděleny mlázovickým zlomem SZ - JV směru.

Jádro hořické antiklinály je tvořeno metamorfovanými horninami (ordovickými fylity, křemenci, arkózovými pískovci) a permskými sedimenty (červenohnědými arkózovými pískovci, prachovci, slepenci). Toto jádro je obklopeno cenomanskými kvádrovými křemitými glaukonitickými, kaolinickými a jílovitými pískovci, jílovci a slepenci.

Cenoman je v centrální části antiklináli erosně odkryt a tvoří vrcholovou část hřbetu. V kvádrových pískovcích mořského cenomanu jsou založeny četné lomy. Surovina těchto lomů není však všude stejnorodá. Tak např. podle kamenických zkušeností generelně ubývá na tvrdosti podél hřbetu ve směru od východu k západu. Nejtvrdší je surovina z lomů boháneckých, nejměkčí a nejsnáze opracovatelná je z oblasti vojicko-újezdecké k mlázovickému Chlumu. Chlum hořický (střední část) je dodavatelem středně tvrdého pískovce. Kaolinické pískovce převládají v oblasti vojicko-újezdecké. Glaukonitické jsou v oblasti kolem Doubravy a Březovic (použití hlavně na brusy). Křemité pískovce se vyskytují hlavně ve východní části oblasti bohánecké. Jsou velmi tvrdé, hůře opracovatelné.

Celková hmotnost cenomanských vrstev v obvodu hořického hřbetu kolísá (podle dosud provedených vrtů) kolem 25 - 50 m. Sladkovodní cenoman je obvykle zastoupen v silně kolísající mocnosti (0,7 - 22 m), mořský cenoman silně převládá. Jižní a severní úpatí hořické antiklinály je tvořeno spodno a střednoturonskými sedimenty (slínovci, vápnitými, slinitými a kaolinickými pískovci, slinitými prachovci a písčitými slínovci).

Vlastní ložisko kvádrových pískovců leží na jižním svahu hořického hřbetu, v němž je surovina odkryta v bezprostředním jižním sousedství lokality třemi lomy Pácal, Šulc a Zadní (Pour). Názvy lomů jsou převzaty podle původních vlastníků. V dnešní době došlo k vzájemnému propojení těchto lomů do jedné těžebny.

Dobývaná surovina - jemnozrnné kvádrové pískovce - tvoří celkem monotónní pravidelně uspořádané lavice, které dosahují mocnosti 0,4 - 1 m. Místy je i monolitní mocnost 4 - 5 m. Počet výraznějších lavic v lomu je 4 - 6. Souvrství, jehož celková mocnost v prostoru lokality kolísá od necelých 12m do 14m, je plošně značně rozsáhlé.

Stratificky celé souvrství náleží mořskému cenomanu.

Nadložní horniny

V bezprostředním nadloží suroviny leží souhlasně uložená poloha deskovitě odlučného, jemnozrnného pískovce. Její mocnost se pohybuje od 0,6 - 2,6 m (stratigraficky náleží do cenomanu). Nejsvrchnější část ložiska tvoří hlíny, písky a pískovcové sutě v průměrné mocnosti 4m (kvartér). Celková mocnost skrývky je značně proměnlivá a v posledních letech se pohybuje od 2,5 - 6m.

Vlastní těleso ložiska

Ve směru vertikálním je těleso ohraničeno spodní vrstevní plochou deskovitě odlučných pískovců (horní plocha suroviny) a svrchní vrstevní plochou jílovitých pískovců, písčitých jílů, případně intenzivně rezavých pískovců sladkovodního cenomanu (báze suroviny).

Ložiskové těleso má podobu zhruba desky uklánějící se mírně pod úhlem asi 8° k JZ směrem po svahu. Těžební báze ložiska určená jílovitopísčitými sedimenty mírně stoupá k SV. Při jižním okraji dobývacího prostoru Podhorní Újezd se pohybuje na úrovni cca 320 m n.m. a při severním okraji DP Ostroměř na úrovni 365 m n.m.

Těžená surovina se dělí dle následného kamenického zpracování takto:
1. svrchní poloha (mocná 8 - 9 m), méně kvalitní, vhodná pro hrubé kamenické práce a stavební účely.
2. spodní poloha (mocná 5 - 6 m), kvalitnější, využití pro ušechtilé kamenické práce a sochařské práce.
3. shnilka - ležící mezi oběma polohami, nejméně kvalitní surovina. Mocnost této vrstvy je variabilní a vzhledem k mocnosti předcházejících poloh je velmi malá.

K upřesnění kvality těžené suroviny přispěl těžební geologický průzkum z roku 1991, který v těsném severním předpolí lomu (v prostoru vrtu Ph 14) předpokládá horší kvalitu suroviny - silně tektonicky porušené pásmo. Také ve východním předpolí lomu byl zaznamenán pokles kvality suroviny mezi tektonicky porušeným pásmem v okolí vrtu Ph 14 a vrtem V1. Dále na východ od tohoto vrtu V1 by měla být kvalita suroviny vyšší. Nejkvalitnější surovina byla zjištěna v prostoru mezi jižním zadním lomem a severním Šulcovým lomem. Na základě geofyzikálních metod vyplývá, že lze očekávat zlepšení kvality suroviny v severním předpolí (severně od vrtů Ph 14 a 15) a ve východním předpolí.

Podložní horniny

V podloží suroviny se místy nacházejí silně rezavě hnědé pískovce. Pod nimi leží tmavé jíly, písčité jíly a jílovité pískovce. Celková mocnost sladkovodního cenomanu zastižená ve vrtech se pohybuje v rozmezí 1,8 - 3,3 m.

Podložím křídových vrstev jsou sedimenty permského stáří. Dvěma nejhlubšími vrty (Ph 4 a 11) bylo zastiženo celkem 20 a 30 m těchto hornin.

Tektonické poměry měly bezprostřední vliv na vznik ložiska, neboť germanotypném zvrásněním východočeské křídy, vytvořením hořické antiklinály a následným erosním odkrytím cenomanských kvádrových pískovců k jeho vzniku vlastně došlo. Samotné ložisko není tektonicky téměř porušeno. Vlivem saxonské tektogeneze došlo k vyzdvižení jádra hořické antiklinály spolu s obalem tvořícími cenomanskými kvádrovými pískovci. Tyto pískovce byly později erozí obnaženy a daly vzniknout ložiskům hořické oblasti.

Petrografická charakteristika pískovců
Jedná se o jemnozrnné až střednězrnné pískovce s jílovitým tmelem, s příměsí železitého pigmentu a ojediněle glaukonitu. Pískovce jsou většinou bělošedé barvy se žlutým odstínem. Střední velikost zrna je 0,2 - 0,3 mm. Pískovce se skládají z 50 - 75% klasických zrn, z 10 - 30% mezerní hmoty a 5 - 20% pórů. Struktura je psamitická, s pórovou mezerní hmotou. Prakticky veškerý klasický podíl tvoří křemenná zrna, která se zpravidla dotýkají v bodech. V mezerní hmotě jsou přítomny jílové minerály s železitým pigmentem.

Hydrogeologická charakteristika zájmového území
Zájmové území leží nad úrovní místní erozivní báze, potokem Javorkou, ve vrcholové partii hořického hřbetu. Ložisková surovina - cenomanské kvádrové pískovce - je dobře průlinově a puklinově propustná. Zvodnění ve vrcholových partiích je však nízké, lokálního charakteru. V průzkumových ložiskových vrtech, provedených na omezeném území v předpolí těženého lomu, nebyla hladina podzemní vody zastižena. Vzhledem k hydrogeologickým poměrům a údajům získaných z těžby v lomech otevřených na hořickém hřbetu vyplývá, že podmínky pro těžbu jsou z hydrogeologického hlediska příznivé.

Ložisko kvádrových pískovců v Podhorním Újezdě bylo ověřeno následujícími geologicko-průzkumnými pracemi:
1. V roce 1957 byl proveden Nerudným průzkumem n.p. Brno ve východním předpolí průzkum, který ověřil 459 459 m³ suroviny v kategorii B a 836 110 m³ v kategorii C1. Celkem tedy zjistil 1 295 569 m³ zásob v kategorii B a C1 a toto množství zásob pak bylo schváleno usnesením Komise pro klasifikaci zásob nerostných surovin pod č.j. 05/113-59 ze dne 1.10.1959 (ložisko Podhorní Újezd, DP Podhorní Újezd).
2. Dále pak v roce 1973 realizovala Geoindustria, n.p. Praha podrobný průzkum v severním předpolí lomu, který ověřil 192 000 m³ zásob v kategorii B a 731 000 m³ v kategorii C1, celkem tedy 923 000 m³ v kategorii B a C1. Viz výměr KKZ č.j. 1014-05/61-74 (ložisko Podhorní Újezd 1, DP Ostroměř).
3. V roce 1991 uskutečnila Geoindustria s.p., GMS Praha těžební geologický průzkum na doověření nejbližšího severního a východního předpolí lomu. Dále pak upřesnění skrývkových a úložných poměrů, poruchové zóny, technologických vlastností a blokovitosti suroviny. V tomto prostoru byly již předešlými geologickými průzkumy ověřeny zásoby v kategorii B a C1. Proto nebyl pro tento geologický průzkum požadován další výpočet zásob.